Brdský dvojboj: Skalice a Lomnice

V úterý 1. března vyšla meteorologům předpověď a Čechy zasypaly přívaly sněhu. Očekával jsem, že sníh dlouho nevydrží a už ve středu jsem začal plánovat kam v sobotu vyrazit na pohodovou jarní pádlovačku. Chtěl jsem nutně vyzkoušet můj nový muzejní model od Liquidlogicu, který jsem si pořídil v lednu. Protože sníh opravdu tál a hladiny řek se zvedaly, rozhodl jsem se, že by bylo fajn zase vyrazit na dvojkombinaci Skalice a Lomnice, což jsou fajn říčky, které tečou z Brd.

Prohlédněte si všechny fotografie k článku…

Skalice

Tentokrát byl trošku problém sehnat lidi. Všichni jedou buď na Lipno a nebo na lyže. Nakonec nezklamal Kamil náš budějovický člen H2O Bandits a jeden známý začínající kajakář Kuba. Ve třech by to šlo, řekl jsem si. Pro jistotu jsem ještě oznámil náš úmysl do skupiny na Facebook. Zajda nás lákal na Vlašimskou Blanici na tamější skok do klády (sebevražedná mise) a asi 20 m dlouhou kaskádu (prý až WW III, hehe). Takovému lákadlu jsme nakonec odolali. Účast přes facebook dokonce přislíbil ještě jeden kajakář, takže jsme nakonec byli čtyři.

Obávali jsme se, že místo pádlování budeme muset nasadit pohorky a vyrazit na pěší výlet, protože vodočty začaly neúprosně ukazovat místo vodního útoku vodní ústup. Nakonec jsme dorazili na sraz v 10 hodin do Čimelic, kam po 10 minutích dorazil i Kamil. Žádný další kajakář se neobjevil, a tak jsme vyrazili na nasedačku do Smetanovy Lhoty k mostu. Vodočty ukazovaly pro Skalici limitních 110 cm a pro Lomnici 97 cm, takže lehce nad limit sjízdnosti.

Než jsme se vrátili z pendlu s Kamilem, byl na nasedačce i místní kajakář, který přislíbil účast na facebooku. Rychlá rozcvička, foto pro rodinu a už lezem do lodí. Na cestu nám krásně svítilo sluníčko a vodní stav nevypadal vůbec zle. Kuba se dokonce rozhodl zvýšit si svůj jarní morál v ledové vodě cvičným eskymákem. Ostatní nevěřícně kroutili hlavou, protože voda dle vodočtů měla osvěžujících 3,7°C.

Celá plavba po Skalici se nesla v duchu výborné nálady a bitky o pěknou surfovací vlnku. Kamil neohroženě amortizoval materiál z mého Stompra a já zkoušel co mi Hoss dovolí. Kuba pak machroval ve Varvažově před dětma dalším eskymákem. V peřeji těsně před koncem plavby u rekreačního střediska Avia najíždím lajnu mezi kameny a jedním padlým stromem, který šel pěkně objet. Tady by mohlo být veselo, říkal jsem si v duchu. A taky, že bylo! Kuba, který jako jezdec č.2  nezvládl rychlou kličkovanou mezi kameny a jedním padlým stromem se jal počítat rybičky. Chvilková jízda hlavou dolů v ne příliš vhodném terénu nakonec skončila eskymákem v pořadí už třetím.

Na vysedačku dojíždíme s rohlíkem od ucha k uchu. Potkáváme nějakou partičku, která jede tuto kombinaci řek obráceně. Zrovna dojeli po Lomnici a táhnou lodě. Jsme upozorněni na několik padlých stromů na Lomnici. Dáváme rychlou sváču a čaj a mažeme se na ně podívat na vlastní oči.

Lomnice

Jako nasedačku na Lomnici vybíráme Karlov, přístup k vodě je zde optimální. Lokální kajakář nás opustil, a tak  Lomnici jedeme už jen ve třech. Kamil si tu na rozcvičení sjíždí malý jezík, nám s Kubou se moc nechce amortizovat lodě, a tak nasedáme lehkým alspkým stylem až pod jezem u mostu.

Po pár záběrech na Lomnici začínám cítit, že mi brní pravá noha (bude brnět až do konce plavby). Sezení v Hossovi nemám ještě poštelované, aby bylo pohodlné. Až do Ostrovce pekelně nadávám a slibuji, že ta loď půjde z domu! Plujeme kolem nějakého rekreačního střediska (jméno neznáme), ale něco v zatáčce hučí. Super jetelnej jez z kategorie „Hlavně netrefit ostré šutry pod ním“. Kamil byl  zvolen, aby ze břehu prohlédl, kudy ho překonáme.  Prohlásí: „Jestli chceš zkusit lítat, tak to vem na ten šutr, ten tě nakopne a to bude něco“. No snad to nebude zkoušet s mojí lodí…

Jez sklouznu jako dámička po levé straně a už sedím v rádoby vracáku pod jezem. Následuje Kuba a jeho Diktátor (pozn. Director). Nemají sebemenších potíže, což se nedá říct o mě. Ve vracáku jako vždy předvádím vtipné číslo, které zakončuji ledovým eskymákem s výplachem dutin. Pokračujeme dál, kde nás za chvíli čeká kombinace celkem 4 padlých stromů: dv lze objet a dva podjet. Lomnice se vymaní z údolí před Ostrovcem a teče v rychlých meandrech, které obklopují pastviny.

Pokračujeme tedy svižně do Ostrovce. Jedu první a najednou zahlédnu něco, co se plácá o vodu pak zase pohupuje ve vzduchu. Řvu na zbytek skupiny: „Ohradník“! Voda hučí nevím, jestli mě slyší. Bude drama? Nebude. Všichni zvládli první i druhý ohradník bez ztráty hlavičky.

Zbytek plavby pod Ostrovcem se nese v pohodovém duchu a poslední 2 km si užíváme super peřejky obtížnosti až WW II.

Resumé: 15km na vodě, 4x eskymo z toho jeden machr-eskymák pro děti, 4 padlé stromy, 2 ohradníky, pár jezů a skvěle strávený čas s kamarády