V sobotu ráno prozářilo slunce celé Krušnohoří a na každém kroku bylo vidět, jak si příchod jara každý užívá po svém. Cyklisté, motorkáři, zahrádkáři… Pochopitelně ani vodácká rodina nezůstává pozadu a čilé hemžení v místě startu prozrazovalo nedočkavost smočení pádel.
Bouřlivec a Bílina
Podívejte se na kompletní fotogalerii
Přejít do galerieProhlédněte si všechny fotografie k článku…
Místnímu obyvatelstvu přítomnost parkujících aut a hemžení nadržených pádlerů blokujících dopravu přenášením plavidel do prostoru startu, nijak nevadilo. Horní část toku Bouřlivce mám již párkrát sjetou až do VD Všechlapy, a tak spodní část byla výzvou. A 17. ročník dával jistotu, že bude (jako vždy) zajištěno nadlepšení průtoku pootevřením stavidla pro zdárné splutí, za což je alespoň touto cestou nutno poděkovat jak organizátorům akce (vodácký spolek Voda a rum Teplice), ale i obsluze VD Všechlapy.
Zde se nabízí slogan – CHLAPY SOBĚ, ale účastnilo se i několik žen, což je vždy příjemné. Bouřlivec vytéká z vodního díla v úzkém regulovaném korytě, které nedává příležitost ke sklouznutí ze břehu do toku bez hoblování kajaku. Po obhlídce startu ale zjišťujeme, že organizátoři mají i tuto Achillovu patu též za dobu pořádání dokonale vychytanou. Po průchodu přes silniční můstek na pravý břeh ve směru toku, se dostáváme k suchému „doku“ (jsem si to tak dovolil nazvat). Jde patrně o vybudovaný přívod přívalové vody z travnaté plochy pod VD. Na leteckém snímku na mapy.cz je tento suchý dok dobře vidět. Díky tomu může každé plavidlo, ať už jde o kajak, kánoi, či nafukovací plavidlo, bezpečně a suchou nohou z tohoto místa zahájit plavbu.
Voda dosáhla požadovaného vrcholu v jedenáct hodin, na který čekalo několik nedočkavců. Proud vody v korytu je rychlejší a hned od startu po cca 40 m nás čeká první práh, který je v pohodě sjízdný po celé své šířce. Dále je koryto beze změn, rovně „natažené“ jak podle provázku a tento charakter si drží až k doplutí před obec Želénky. Regulované koryto se vytratí a dále Bouřlivec pokračuje v přírodním korytě. Po doplutí do obce se objevuje umělé koryto, které se rozšiřuje téměř na trojnásobek své šíře a je splavný převážně při pravé straně, kde je hlubší dno. V této obci proplouváme pod pěkným barokním trojobloukovým, kamenným mostem z 18. století. Pěkné snímky jsou k vidění na mapy.cz.
Po splutí dvou prahů těsně za sebou na konci této obce, se tok vyprostí ze svého sevření a dál opět uhání ve svém přírodním korytě. Bujná vegetace místy dosahuje po obou stranách až do samotného toku, s místy i prorostlé navzájem. Přesto je tok stále přehledný. Zakrátko se vegetace rozestoupí a následuje mírný meandr vpravo, s drobným vracákem (vlevo v samotném meandru) pro bezpečné zastavení před nájezdem do peřeje „Amerika“. V době našeho sjezdu se hned pod vracákem nacházel padlý strom s naplavenou částí dalšího stromu. Díky vodácké kolegialitě zde čekala posádka kánoe a včas nás o nebezpečné překážce informovala. Též naše partie vyčkávala dalších plavidel a varovala ostatní. Přesto došlo při hromadném příjezdu plavidel ke stržení plastové kánoe a následné proplavbě zadáka. Naštěstí nedošlo krom nežádoucí koupačky k újmě na zdraví. Zda onen zadák toto koupání odstoná s rýmou a kašlem, či nachlazení zažene vhodným přísunem rumu, nemohu již informovat.
Při případném nastoupání vodního průtoku pro sjezd po jarním tání, či vydatných dešťů, rozhodně doporučuji před tímto úsekem včas zastavit a celou Ameriku prohlédnout a případně postavit záchranu pro pochytání obsahu plavidel. Pozor! Peřej je označena až za meandrem, malou tabulkou vlevo na stromě. Samotná peřej začíná až pod zbytkem (patrně) bývalého kamenného mostu. Po zdolání tohoto úseku se již Bouřlivec definitivně uklidní a dál mírně proudí k Ú do říčky Bíliny na 30,6 ř. km v obci Hostomice, kde svou pouť zakončuje.
Pod soutokem na pravé straně bylo pořadateli zajištěné pohoštění vodáků v podobě teplé gulášovky a chlazených i teplých nápojů. V jednu hodinu byl Bílinský tok symbolicky odemčen a pokračovalo se tak dál v jarní krasojízdě.
Že teplota ještě nedostoupala k vytouženému komfortu, bylo patrno ze zůstatků sněhu, kam se slunce nedívá, a na zamrzlém výtoku z trubky ústící až do hladiny toku. Sobotní plavba po Bílinském toku vedla až do obce Lbín, kde se celá akce ukončila u místní kapličky a hostinci U Lípy. Z celé lípy bohužel zůstal jen pařez a hostinec byl otevřený až od 18 hodin.
Závěrem bych chtěl poděkovat jak všem organizátorům za tuto akci, tak i všem účastníkům za ohleduplnost a vodáckou kolegialitu, která se občas vytrácí.
Přeji všem krásné a příjemné prožití jara nejen na vodě. Ahóóój
Skvěle připravená „komorní“ akce. Děkuji organizátorům a přeji jim hodně vody a rumu 🙂