Boj o Tokio: Který z kajakářských mistrů bude bojovat pod pěti kruhy?

A to je ještě větší „kulišárna“, než se povedla Přindišovi s Tunkou v roce 2017 na mistrovství světa v Pau. Kde se pro změnu šampionem stal Tunka, který Přindiše porazil o pár setin. Ve stejném roce se také Přindiš stal vítězem celkového hodnocení světového poháru jako první Čech v historii. Pamatujete?

Podobně jako tenkrát v roce 2013, kdy se světovým šampionem stal Vávra Hradilek, který porazil o pár desetin Jiřího Prskavce.

Čtyři roky od olympiády v Riu utekly jako voda – už tehdy byl boj o jednu olympijskou místenku nabitý. Ale co teprve letos, kdy o ni budou bojovat tři mistři světa a úřadující mistr Evropy…

Kolik TOP kajakářů bude bojovat o jediné olympijské místo?

Pojďme si ty počty shrnout, je to samý Prskavec, Přindiš, Hradilek, Tunka. Ale co třeba Zima, Bárta nebo Krejčí? Naši mladí kajakáři o sobě dávají vědět v rámci kategorií juniorů a U23 čím dál častěji.

Jakub Krejčí na tréninkovém kempu v Austrálii krásně vystihl svůj boj proti čtyřem mistrům, když říkal, že kluci nijak nemládnou, ale on je naopak každým rokem v lepší a lepší formě. S mladými musíme počítat – a jsem sama zvědavá, zda se některému z nich podaří ideálně načasovat formu a posune se tak o těch pár vteřinek blíže našim mistrům.

Vzhledem k aktuální situaci, kdy se naposledy poměřovaly síly zhruba před šesti měsíci, si opravdu netroufám věštit, kdo čas využil nejlépe a bude šťastným olympionikem.

Česká republika – líheň kajakářů. A po nich potopa?

V 90. letech to byli kanoisté, na přelomu milénia „deblíři“ a kajakářky, ale nikdy jsme nebyli tak dominantní v nejvyrovnanější kategorii kajakářů. Proč v posledních letech titulky novin zaplavují jména našich kajakářů a bude trend pokračovat?

Od roku 2010 získala Česká republika každý rok z významné akce alespoň jednu kajakářskou medaili, většinou jich ale bylo více. Je nesporné, že čeští kajakáři od stříbrné medaile Vavřince Hradilka na MS v Tacenu 2010 opanovali prostředí českého vodního slalomu.

Možná právě to, že se blízko sebe sešli tak kvalitní kajakáři, je společně hnalo a stále žene kupředu. Naši mladí se zase mají na koho dotahovat, protože takovou výhodu – sledovat přední světové závodníky každý den na tréninku – má jen hrstka států. V neposlední řadě je to pravděpodobně zásluha našich bývalých kajakářů, kteří se přesunuli na trenérské posty a své zkušenosti předávají dál. Pokud symbióza vydrží, můžeme se i v příštích letech těšit na skvělé úspěchy českého kajaku.

Zároveň je ale potřeba, aby alespoň někteří z aktuálně nejlepších zůstali u slalomu a opět se zapojili do budování nové české síly na vodě. O budoucnost se v takovém případě určitě bát nemusíme.

Rozhodovat se bude v Troji

Když se vrátíme k našim nejznámějším, tak Prskavec, Hradilek, Přindiš i Tunka už mají s olympijskou nominací zkušenosti a zajisté budou přesně vědět, jak načasovat formu i jak se předvést ve svém nejlepším světle. Mimo to se v životech také posunuli o čtyři roky dál. Kromě Tunky všichni založili rodinu a bezesporu se jejich život rozšířil i do jiné oblasti, než je sport. Dokáží tři tátové porazit mistra světa z roku 2017, nebo si to Tunka urve pro sebe?

„Olympiáda je jednou za čtyři roky a člověk ví, že má tak 2–3 šance tam závodit. Je to svátek sportu a chtěl bych znovu zažít tu jedinečnou atmosféru.“

Mistr světa 2019, 2015

Bronzový olympijský medailista 2016

Vítěz celkového hodnocení světového poháru 2019, 2018

„Proč bych chtěl na olympiádu? Byl bych hrdý, že můžu naši malou zemi reprezentovat na největší akci na světě.“

Mistr Evropy 2019

Vítěz celkového hodnocení světového poháru 2017

„Olympiáda je sportovní svátek a jen startovat tam by pro mě byl splněný sen.“

Mistr světa 2017

„Olympiáda je pro každého, kdo se věnuje sportu, ať už profesionálně, aktivně, pasivně nebo jen volnočasově, výjimečná událost a platilo to vždy i u mě. Vzhledem k tomu, že jsem však nevyrůstal v nijak sportovně ambiciózní rodině, o olympiádě jsem nikdy nesnil a neměl ji od malička jako jedinej cíl. Až když jsem si své první OH vybojoval, nesmírně jsem si toho vážil a uvědomil si, jak úžasnej zážitek to je a jak moc to pro mě v životě znamenalo. Pokud bych ji ještě jednou zažil, vnímal bych to jako velkej dar. Není to však jediné, co mě v úsilí ve sportu motivuje.“

Mistr světa 2013

Stříbrný olympijský medailista 2012