Jezernatý kraj pohodových lidí a taky bobrů, lišek a mořských orlů. Kraj, kterým se kroutí řeky, ponechané na valné části toku svému osudu. Klidné řeky s čistou vodou, nepříliš poznamenané pádly vodáků. Ano – mám na mysli Polsko, zemi objevovanou vodáckými romantiky a milovníky klidu a samoty, jakou na českých řekách už nenaleznete.
Další výhodou pro české vodáky je její relativní blízkost k naší zemi. Do Zbašína, odkud jsme pluli, je to z Prahy nějakých tři sta padesát kilometrů, asi pět hodin jízdy autem. Polské řeky jsou všeobecně daleko méně frekventované než ty české, a tak jsou vyhledávány hlavně milovníky klidu a přírody.
Řeka Obra není v tomto směru výjimkou. Během týdenní plavby jsme potkali jen tři malé skupiny, z nichž jedna byla z Německa a druhá z Finska. Naprostou většinu času jsme byli na řece i v tábořištích sami a připadalo nám, že lekníny a stulíky kvetou jen pro nás.
Článek vyšel ve 2. čísle 2010.
Příště to dej na Raft! Tady nikdo ani nezabučí…. :-)Moooc hezký.