Toto jarní vodácké putování Nepálem bylo vlastně plánované jako časová rezerva k dlouhému treku přes pohoří Ganesh a okolo hory duchů – osmitisícového Manaslu. Nemělo být příliš náročné, spíše pohodové a relaxační. Chtěli jsme si na řece užít pár pěkných dní.
Po několika předešlých cestách jsme se nechtěli spokojit ani se splutím některé z běžně raftovaných řek, jako jsou například Kalí Gandaki či Trishuli. Těmto požadavkům nakonec nejlépe vyhověla řeka Bheri, levostranný přítok mohutné Karnali, ležící daleko na západě Nepálu.
Už samotná cesta do západního Nepálu je vlastně malou expedicí. Cestou se mění nejen krajina, ale i lidé, jejich zvyky, náboženství, architektura a bohatství. Cesta do západního Nepálu je cestou do středověku se vším všudy. Řeka Bheri ale není jen tak obyčejným tokem, ležícím ve stínu legendární Karnali. Je řekou velmi dlouhou, protékající jednou z nejkrásnějších krajin jihovýchodní Asie. Pramení na západním úpatí Dhaulágiri a odvodňuje zapomenutý kraj Dolpo, který je dodnes přístupný jen velmi komplikovaně, a tak střeží poslední zbytky doposud nepoznamenané tibetské kultury. Jeden z jejich přítoků odvodňuje i posvátné jezero Phoksando, ležící podle pověstí v těsné blízkosti stále neobjevené mystické Křišťálové hory. Její horní úsek, sjízdný z nadmořské výšky více než dvou tisíc metrů, patří k nejlepším světovým expedičním kajakářským terénům.
[b]Mapy a průvodce: [/b]důležitým pomocníkem pro plánování nepálských vodáckých dobrodružství je jednoznačně průvodce White Water Nepal od Petera Knowlese. Potřebné automapy zakoupíte levně v Káthmándú. Více najdete na www.riverspublishing.co.uk.
[b]Období: ideálně od poloviny října do prosince, na jaře pak od února do konce června.[/b]
Článek vyšel v 6. čísle HYDROmagazínu 2009.
