Petr byl na vodě poprvé na Lužnici ještě než se narodil. Tak brzy ho rodiče k vodě vedli. Nejspíš se to vyplatilo, protože se ho voda drží dodnes. Začínal v dětském oddílu, kde s kamarády závodil na pramicích ve vodáckém víceboji, postupem času se našel v kajaku a na divoké vodě.
Neuplynuly ani dva týdny od tragické nehody na Lammeru a v médiích se objevila další zpráva o smrti českého vodáka v Rakousku.
Nedělní závod v pražské Troji uzavřel nominaci do reprezentace. Český tým zůstává, oproti loňskému roku, téměř neměnný.
V neděli otřásla českou vodáckou scénou tragická zpráva z Rakouska.
Rozhovor s Petrem jsem plánoval už dlouho, ale nikdy jsem to nedotáhnul do konce. Když mi ale vloni začátkem sezony při jednom telefonátu z ničeho nic nabídl ke koupi jeho firmu (nekoupil jsem ji), bylo jasné, že teď už to dotáhnout musím. Počkal jsem, až bude prodej dokončen, a potom jsem se s Petrem domluvil na setkání u něj doma. Přísedícími nám byli Petrova manželka Alenka a taky nový majitel firmy Panenka Paddles Jirka Lula.
Franta Košina zvaný Frkoš měl loňský rok velmi úspěšný. Oslavil devadesáté narozeniny a získal od Českého svazu kanoistů ocenění Osobnost vodní turistiky. Tohle všechno ale nepřišlo samo od sebe. Franta je celoživotním vodákem a činovníkem ve vodáckém klubu v Karlových Varech a zároveň vedl přes padesát ročníků závodů na řece Teplá. S lodí i bez lodě procestoval pěknou řádku zemí a kromě vody se taky věnoval vysokohorské turistice a běžeckému lyžování. Pojďte ho se mnou poznat trochu blíž.
Z ulice Mládežnická v Břeclavi vstupuji do recepce veliké továrny s názvem GUMOTEX, a.s. a prosím recepční, zda by mi mohla zavolat Martina Komendu, produktového manažera, který mě má dnes na povel a bude mi ukazovat všechna tajemství, která stojí za výrobou unikátních nafukovacích lodí. Na tohle jsem se těšil opravdu dlouho a jsem rád, že se mi návštěvu podařilo domluvit. Nejprve ale musím vyfasovat svítivě zelenou vestu s nápisem návštěva a taky podepsat zásady bezpečnosti v areálu, které na mě působí, že se můžu akorát tak otočit a jet domů… Pak už je tu Martin a vyrážíme.
Od 1. března 2023 vstoupila v platnost novela zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, která upravuje výši hladiny alkoholu v krvi u vůdce plavidla na nesledovaných vodních cestách. U vodáků tím byla prolomena nulová tolerance a v tuto chvíli je už více než rok povolena úroveň 0,5 promile alkoholu v krvi kormidelníka a ostatní členové posádky jsou zcela bez omezení.
V pondělí 5. února 2024 jsem se těšil, jak si zase přečtu nový článek na vodáckém portálu raft.cz, ale moje těšení netrvalo dlouho. Článku jsem se sice dočkal, ale jeho nadpis, a hlavně obsah, mě šokoval a zklamal.
„Slyšel jsi o tom borcovi, co jel s naším packraftem sám do Kazachstánu?“ dotázal se mě v nějaké mailové komunikaci Robert Kazík a já jsem se jen podivil, protože neslyšel. Poslal mi kontakt a už mi svitlo. Žozé. To je přece ten chlapík, co nám psal článek o polárnicko-vodácké výpravě v Rumunsku. To musím omrknout, bude to stát za to. A stálo. Bohužel se Žozému nechtělo smolit s textem, ale dal mi plné svolení načerpat jakékoliv informace z jeho webu a zpracovat je dle uvážení. Vzhledem k tomu, že se sám vydal na divoké řeky ve střední Asii, ve vodácky málo probádané zemi, jsem to vlastně nemohl odmítnout.
V červnu letošního roku odjelo na rakouskou Salzu několik desítek lidí, aby společně nafotili a natočili flotilu nafukovacích lodí českého výrobce Gumotex.