Jana Mrskočová

Alenka v říši divů, pohádková země, kouzelné údolí… o této řece jsem slyšela za poslední roky už mnoho zveličujících přívlastků, ale o její skutečné kráse jsem se měla přesvědčit až v květnu 2022. Vyrážela jsem z jižního Oregonu a v plánu bylo zastavit se v údolí Cal Salmon a pak pokračovat dále na jih vstříc kalifornským klasikám. Jak tomu ale často osud chce, plány se mění…

O Rogue River, která se nachází na jihu státu Oregon a v této části protéká opravdovou divočinou, jsem se poprvé doslechla před pěti lety z vyprávění jednoho Kanaďana a od té doby mi její jméno utkvělo v paměti. Už dvakrát jsem se na řeku skoro dostala, ale osud mi pomohl až na třetí pokus. Na vícedenní sekci totiž potřebujete povolení, které můžete buď vyhrát v loterii, nebo zkoušíte volat do kanceláře, jestli někdo svůj výlet nezrušil a vám by připadlo jeho povolení.

Jednoho krásného červencového dne nadešel čas, kdy jsem se konečně chystala na vysněnou řeku Cispus.

Legendární řeka Green sice nikdy nepatřila do mého hledáčku, ale i tak se mi naskytla příležitost ji sjet hned při první výpravě na východní pobřeží USA. Před jízdou jsem sice koukala na pár videí, podle kterých bych se lépe orientovala, když však došlo na reálný sjezd, na lajny z videí jsem si vůbec nevzpomněla.

Po úvodním rozpádlování na chilské řece Fuy se naše početná skupinka přemístila po prašných cestách do údolí říčky LLizán. Kamarád Tyler jí naštěstí předešlý rok několikrát jel, takže informace jsme měli z první ruky. Přesto nám LLizán přinesl spoustu dobrodružných akcí a vpomínek…

Na zimu jsem si přála odletět pádlovat někam do tepla, jenže pořád ne a ne najít pádlovací parťáky. Nakonec se mi podařilo sehnat americký pár, a tak jsem neváhala a brzy byla letenka s datem odletu 1. ledna z Vídně do Mexico City doma.

Divočina, hluboké údolí, kontinuální peřeje, kempování s kamarády – tohle se mi vybaví, když se řekne South Salmon. Legendární řeka v Idahu a zároveň jeden z nejvyhledávanějších vícedenních tripů mi přišel do hledáčku už před několika lety.

Stejně jako v minulých letech jsem se i letos vydala na léto do oblasti západního pobřeží USA. West coast je kajakářským rájem a má co nabídnout po všechny roční doby. Základnu mám u řeky White Salmon, která dostala své jméno podle množství mrtvých ryb pokrývajících břehy řeky ještě z dob, kdy kajakáři pádlovali možná tak ve snech.

Řeku Deschutes, která protéká státem Oregon a měří 406 km, jsem už znala z minulých let. První rok to byly peřeje úseku Dillon falls a River house a další roky jsem měla čest účastnit se závodů na úseku Meadow camp. Letos jsem však měla také záslusk na multiday a Lower D – jak se tomuto úseku říká, se zdál být jako ideální pohodový úsek, sjízdný i za parných letních dnů, navíc jen asi 150 km od domova. Jen se zpočátku zdálo, že se koordinace času a lidí moc nedaří.

Hladiny řek v okolí Whistleru v posledních zářijových dnech prudce klesají, vzduch se ochlazuje, přichází podzim. Právě na nízké vodní stavy čekal již pátý ročník Huckfestu na řece Cheakamus. Jedná se o akci pořádanou na zhruba sedmimetrovém vodopádu Balls to the wall, kde se soutěžící snaží vymyslet a předvést co nejlepší trik v kajaku i bez. Při nízkých vodních stavech je tento drop celkem hodný a dopad je měkký.