Jakub Šedivý alias Kajman je jedním z předních českých kajakářů. Procestoval s kajakem mnoho zemí světa a skoro všechny kontinenty. Účastnil se řady velkých expedic a na kontě má prvosjezdy světových řek. Voda mu není jen zábavou ale i obživou, pracuje totiž jako průvodce kajakářské školy Gene17. V Italii kolem Valsesie strávil na vodě každé jaro za posledních 10 let pádlovaním a učením kajakařů na divokých řekách. Více o Kajmanovi najdete na www.jakubsedivy.com.
Ve středu v půlce ledna balíme a jedeme na Korsiku. Jedeme dvěma auty ať je pohodička a vejde se SUP, který je k naší výpravě naprosto nezbytný a podle Musky to tam bez něj nevydržíme. V Plzni se scházíme se zbytkem a jsme komplet Mireček, Kuba (Čuro), Panda, Muska, Džembís a Kajman. Následuje neorganizovaný nákup v Tescu a prořeknutí se, že v Galicii je super voda.
Norsko roku 2010 se, jako každá moje mise, začalo ubírat naprosto nečekanými směry. Na Ekstremsportveku jsem se potkal s kámošem z Chile Rushem Sturgesem a vzhledem k tomu, že neměl po skončení Veka kde bydlet, zakempoval na několik dnů u mě ve Vossu.
Stojím na hraně vodopádu. Vodní tříšť mi stříká do obličeje a já se snažím zvážit všechny možnosti. Risk versus pocit zadostiučinění. Puzzle divoké vody, odvíjející se do hlubiny více než dvaceti metrů pode mnou, vyvolává ten zvláštní pocit staženého žaludku a soustředění. Mám vyschlo v krku, i když jsem před chvílí vypil skoro litr vody.
21.11.2012 dorazil v pořádku tým expedice na řeku Langu Khola do nepálského Chisapani. Tímto byl po měsíci dokončen sjezd řeky Langu Kholy, který byl zároveň jejím kompletním prvosjezdem. Členem expedice byl i český zástupce Jakub “Kajman” Šedivý, kterého jsme pro vás vyzpovídali.
Dneska ráno jsme dorazili do Pokhary po více jak dvacetihodinovém přejezdu z Chisapani. Máme za sebou měsíc v horách a džungli a tři týdny na vodě a tak jediný na co jsme schopný myslet je jídlo a spánek. No a samozřejmě je mi špatně, což tak trošku vylučuje moje obžírské a poživačné tužby.
Koncem minulého týdne odletěl Kajman (Jakub Šedivý) do Nepálu na expedici na Langu Khola. Pokud se vše podaří podle plánu a týmu se podaří Langu Kholu sjet, pak půjde určitě o jednu z nejzásadnějších vodáckých expedic letošního roku.
Většinu letošního podzimu jsem strávil v Norsku a doufal, že napadne sníh. Nicméně letos to se sněhem nebylo nikde nijak slavné. Do toho mi poslal Simon pozvánku na víkendový Gene17 Adventures Weekend a pádlování v anglickém Devonu. Koukám na letenky a zjišťuji, že přes Londýn to není zas o tolik dražší. Kupuji letenky a po několika dnech mě vyzvedává kámoška na letišti v deštivé Anglii.
Futafest na řece Rio Futaleufu je každoročně jakýmsi uzavřením Chilské a Argentinské vodácké sezóny. Podobně jako u nás Vavřinec či Hamerák. Sejde se spousty místních pádlerů, rafterů i zahraničních vodáků, aby si užili tři dny pádlování na Futa, potkali se s kamarády, podělili se o zážitky z minulé sezóny a také si zazávodili v jednom z mnoha závodů festivalu.
Letošní první dva týdny v Norsku byly opravdu plné událostí. Přímo z dlouhé cesty jsem přešel přímo do prostředí EkstremsportVeka ve Vossu. Večírky, pádlování a spousta kamarádů co jsem skoro rok neviděl dělá z této akce jeden z mých nejoblíbenějších týdnů v roce. Po letošních deštích má mají všechny řeky spousty vody. Což znamená Teigdalen a jeho Double Drop možná bude mít vodu. A taky že jo! Dokonce nejvíce co jsem tu viděl a tolik, že zbytek řeky má moc.
Letos jsem přistál v Santiagu na Silvestra v poledne a po novoročním večírku na pláži Vina del Mar a několika dnech následné rekonvalescence jsem pokračoval busem do Pucónu na každodenní pádlování. Hladiny řek byly sice nižší, nicméně pro plánovaný dvoutýdenní trip pro Gene17 naprosto dostačující.