Matěj Holub

Sen se stává skutečností – naše parta z Idaho nachází společné volno mezi nekonečným raftováním a učením na kajaku na řece Payette a konečně vyráží směr severozápad ke státu Washington. Po 8 hodinách cesty skrz klasickou scenérií států Idaho a Oregon dorážíme do neskutečně zeleného a vlhkého prostředí v okolí Hood River.

Vítejte u dalšího dílu o pádlování v krásném Jižním Turecku, který si pro vás připravila vaše oblíbená vypečená skupinka. Minulý díl skončil u horního úseku řeky Manavgat, který jsme dokončili za dosti velkého šera, který by někteří zcela bez váhání klasifikovali jako tma jak v p**eli. Dnešní díl nás zavede na další úseky řeky Manavgat a pak zavítáme na poslední řeku s názvem Kopru Caj.

Když vysvitne první jarní sluníčko, každého kajakáře začnou svrbět ruce a začne přemýšlet, kam by vyrazil na vodu. A jelikož Portugalsko či Korsika jsou oblastmi, kde jsou vodní stavy dost nejisté, rozhodli jsme se letos pro něco jiného. Jižní Turecko v okolí turisticky známé Antalye se zdálo jako dobrá volba. Levné letenky a 8 dní, které strávíme na vodě – co víc si tedy přát.

O tom, že se na tuhle řeku musím vrátit, bylo jasno už v létě 2011. Léto, které jsem tady před dvěma roky zažil, bylo neskutečné. Každý den slunečno, žádný déšť a za barákem 15 mil vodnaté pětkové řeky. O moc lepší místo si už na prázdniny člověk vybrat nemůže…

Když jsem se rozhodoval, jestli vyrazit toto léto na západ Spojených států, narazil jsem na jedno krásné video z pro mě neznáme řeky White Salmon. Video jsem si musel přehrávat pořád dokola, protože jsem nemohl vlastním očím věřit, jaké peřeje tento úsek nazývaný Green Truss obsahuje. Po asi desátém přehrání bylo rozhodnuto, že tuhle řeku musím sjet ještě letos.

V pátek večer v 8 hodin dáváme sraz v Konstruktivě a po naložení auta lidma a věcma, se rozhodujeme kam vlastně pojedeme. Předpověď není ideální, ale i tak neomylně vyrážíme na podzimní klasiky v Ötztálském údolí. V autě se pod taktovkou WWžen (Pavel Lichtág, Rosťák Starý, Pepíček Zelený, Honza Skýn Beran) rozjíždí večírek a tak nám cesta krásně ubíhá. Okolo 5. jsme na místě a radši přespáváme v autě, protože celou noc prší a prší.