Sjezdem Doubravy 25. prosince nasadil Snížák tvrdý diktát. Řekl bych, že jsme mu všichni totálně záviděli. Bylo by nemístné prohlásit o vánočních svátcích, že jsou to dny obžertství, chlastání, nicnedělání a utrácení peněz, takže to taky neřeknu a spokojím s pouhým konstatováním, že na vodě by bylo líp.
Standa Chládek je uznávaný a zkušený vodák, jeho občasné přednášky jsou v Česku oblíbené a hojně navštěvované. Rád se dělí o své zkušenosti. Zkušenosti, které nejsou vždy veselé, zato poučné. Začtěte se proto do další z jeho seakajakářských příhod. Sám o seakajakování říká: „Od jisté doby jezdím čím dál víc a víc na mořském kajaku, což jak je dobře známo, je zcela bezpečná aktivita, zejména vhodná pro starší, vysloužilé vodáky.“ Jak je to ve skutečnosti posuďte sami.
Milí čtenáři, všichni jezdíme do přírody a sjíždíme tam milované řeky, pádlujeme a čarokrásných jezerech nebo si vychutnáváme západ slunce na ostrově, který jsme dosáhli na seakajaku. Snad všichni aspoň tuší, že při pobytu v přírodě číhají skrytá nebezpečí. O některých dobře víme a snažíme se jim vyhnout. Například kdo se necítí přenese šlajsnu, obnese vodopád, když se zvedají na moři vlny, raději přistaneme v kryté zátoce.
Na letošním vyhlášení výsledků ankety Kanoista roku 2009 byli zařazeni do „síně slávy“ i singlíři Vladimír Jirásek a Petr Sodomka, dvě výrazné postavy kanoistiky a celého československého sportu. S oběma úspěšnými sportovci uvedlo v HYDRO 5/2005 rozhovor, který při této příležitosti znovu připomínáme.
Petr Sodomka získal v letech 1967 – 77 celkem čtyři individuální tituly mistra světa – dva ve sjezdu a dva ve slalomu. Zpočátku měl blíž ke sjezdu, později ho víc zajímal slalom. Po mistrovství světa ve Spittalu 1977 ukončil Petr kariéru přesně podle svého hesla: než být čtvrtý, to raději vůbec. Také v Sodomkově éře pádlovala řada vynikajících singlířů, například Kadaňka, Pulec, Třešňák, Radil, Červenka, abychom jmenovali alespoň některé.