HYDRO archiv

V sobotu 19. 4. nás navždy opustil skvělý kamarád Tomáš Hanák aka Domino z Brna. Jaký byl a jak došlo k tragické nehodě se rozhodl popsat jeho veliký kamarád Pavel „Srb“ Srbecký

V devadesátých letech jsem často pádloval ve Velké Británii a Irsku, zejména s Nigelem Dennisem okolo ostrova Anglesey ve Walesu. Často jsme tam měli dost velkou skupinu pádlistů z USA a užívali jsme si legrace v silných přílivových proudech, kterými je tato oblast vyhlášená.

Uplynulo pár let co jsme emigrovali a já jezdil čím dál víc a víc na mořském kajaku, což, jak je dobře známo, je zcela bezpečná aktivita, vhodná zejména pro starší, vysloužilé vodáky. Jednou na jaře, mohlo to být někdy koncem osmdesátých let, jsme vyrazili na několikadenní výpravu na severní pobřeží Jezera Hořejšího v Kanadě.

Standa Chládek pádluje po celém světě už 50 let. Za tu dobu viděl kus světa, zažil mnoho dobrodružství. Kdo vyhledává dobrodružství, dostane se občas do situace, do které se vůbec dostat nechtěl. Z problémů pomůžou letité zkušenosti, jindy pouhá náhoda. Ve [url=http://www.hydromagazin.cz/clanek/408-podzimni-hydro-4-2010-/ newwindow]4. čísle Hydra 2010[/url] jsme pro vás uvedli jeho tři příhody. Dnes je tu pro vás příhoda první.

Při své podzimní návštěvě v České republice uvede seakajakář a cestovatel Standa Chládek dvě přednášky. Jednu zcela nevodáckou: Posvátná místa Nového světa a druhou ze seakajakingu a suchozemského putování: Severozápadní pobřeží severní Ameriky: dobrodružství v kajaku a s ruksakem. HYDROmagazín vás na obě Standovým jménem srdečně zve.

Vstávám v 7:30 jako každý pracovní den a rychle do sebe nacpu suché zrní, či zbytek bagety ze včerejšího nočního přejezdu. Nestíhám, kamarádi už mají spací věci sbaleny a dávají mi to nerudně najevo. V 8:00 už jsme nacpaní v pěti v kombíku, okolo volného místa na zadní sedačce rovnám zbytek věcí. V autě není moc kyslíku, dýchám ztěžka. 9:00: koukám na první řeku: má vysoký stav, matně si uvědomuji, že je to dost nebezpečné.

Málokdo z vodáků mohl neznat brněnského patriota a náruživého vodáckého průkopníka Honzu Černohlávka. Celý život zasvětil vodákům a řece Svratce, a snad jen tu a tam v zimě si odskočil na lyže. Málokdy se neusmíval, málokdy nesršel dobrou náladou, málokdy někoho zarmoutil. Až teď, kdy na stole leží zpráva, že 18. června ve věku nedožitých 84 let Honza zemřel.

Už jsem si nějakou dobu nepočetl na stránkách HYDROwebu o divoké vodě, takže přidávám k dobru pár řádků z našeho jarního výletu po italské zemi.Vodácky i krajinově proslulý Piemont a Tessin přilákají každoročně desítky pádlerů, takže není divu, že si i naše brněnská skupinka nejoblíbenější destinaci naplánovala. Extra den volna díky Velikonocům celé akci jen nahrával, ale vodní stavy už bohužel ne.

V lednu jsme dostali vyjímečnou šanci se pěkně povozit (což jsem celé komunitě samozřejmě zařídil já – dostal jsem to totiž shůry jako dárek ke kulatinám), ale jinak dávaly sněhové a teplotní kondice najevo, že jarní sezóna moc štědrá nebude. Sněhu už moc není a pokud nezaprší, tak si o loňském poježděníčku můžeme nechat tak akorát zdát.

Standu Chládka netřeba HYDROčtenářům představovat. Protože jeho bohaté zkušenosti a historky z cest nejsou vždy jen veselé, zato určitě poučné, sepsal Standa pro HYDRO sérii příhod, které mají kromě dávky dobrodružství také příchuť pořádného průšvihu. Začtěte se dnes do příběhu, který prožil na jedné seakajakové expedici u pobřeží Aljašky.