Nížina přechází v lesnaté kopce a přímo před námi zahlédnu přes Bradovo rameno majestátní hory – Wernecke Mountains. Tam někde pramení řeka Wind. Ostré hřebeny hor jsou strakaté pozůstatky sněhu. Už zdálky je však patrné, že jaro je tady na severu v daleko pokročilejším stádiu než v Rocky Mountains, které před týdnem ještě celé ležely pod tuhou bílou přikrývkou. Sluneční paprsky pracující téměř čtyřiadvacet hodin denně jsou znát.
Dlouho jsme měli horní úsek Divoké Orlice s peřejemi pod Zemskou bránou v hledáčku, ale minulé roky buď nebyla voda, nebo odtekla dříve, než jsme se k řece dostali.