Její první řeka byla Vltava na pramicích v deseti letech. V patnácti začala chodit do dětského vodáckého oddílu, kde poznala Járu, svého manžela. Voda a veškerá turistika je provází celým životem. Nejdřív spolu jezdili na laminátové deblovce, pak kvůli kolenům přesedlali na nafukovačky. Sjezdili spoustu řek po celém světě. Teď v penzi si vybírají toky méně vzdálené, ale stejně hezké.
Jakmile Vojta Jančar vypsal pro KPP (Klub Pitomců Praha) zájezd na rakouské řeky o obtížnosti maximálně WW II až III, rozhodli jsme se, že pojedeme také. Na programu byl Kamp, příjemná říčka kousek za hranicemi, kterou jsme znali a těšili jsme se, že se na ní po deseti letech zase svezeme.
Letošní sezóna se nám díky koronaviru moc nepovedla. Na jaře voda tekla a my museli sedět doma. Po letním krátkém uvolnění nastaly další restrikce, které se naštěstí před Mikulášem zase uvolnily a mohli jsme vyrazit na vodu.
10. ročník známé akce jsme opět nevynechali. Pro nás to tedy byl „jenom“ 7. ročník, který absolvujeme vždy cestou na lyže na Modravu, i tak ale tuto akci už řadíme mezi naše tradiční.
Splutí Otavy během vánočních svátků si vymyslel Bacil – majitel Půjčovny lodí Otava spolu s kytaristou Lubomírem Brabcem. Nejprve to byla jejich privátní akce, ale protože je vodákům lépe v partě, zorganizovali letos už 9. ročník splutí.
Nemůžu začít psát o naší cestě na Aljašku, aniž bych nevzavzpomínala na dobu, kdy znala moje generace Aljašku z románů Jacka Londona a pak taky z nástěnných kalendářů. Byla to pro nás nedosažitelná místa a ani ve snu nás nenapadlo, že se na ně někdy podíváme. Pak se nám otevřely hranice a věděli jsme, že tam pojedeme, ať to stojí, co to stojí.
Na Otavu ze Sušice do Čepic, k mostu s patronem vodáků sv. Janem Nepomuckým, se vydalo na 5. ročník splutí 26. prosince celkem 33 lodí. Samozřejmě se akce zúčastnil i Lubomír Brabec, jeden ze zakladatelů tradice.
22. prosince ráno jsme se probudili do vymetené oblohy. Po noční průtrži nám napršelo slušných 65 až 70 cm (v Nespekách) a tak jsme se mohli těšit na svižnou Sázavu, nepřecpanou vodáky a rádoby vodáky a na poklid při projíždění zazimovanými chatovými osadami, a bylo to tak.
Severské řeky přitahují v posledních letech spousty vodáků, málokdo z nich se vydává až k polárnímu kruhu. Norská řeka Glomåga, která pramení a teče skrz Svartisen Glacier, ta byla sjeta teprve podruhé.
Už se vám stýská po vodě, už vás svrbí dlaně a chybí vám pádlo? Vezměte loď a padlo a vyražte na některou z vánočních vodáckých akcí. Na Sázavu vás zvou vodáci z Kotvy. Sraz je sobotu 20. prosince v Krhanicích nad jezem na říčním kilometru 15,55.
Co dělá vodák, když na podzim odloží pádlo a sníh ještě nenapadl? Každý po svém, ale nezahálí. My jsme vyrazili na kola. Kolování Přes 3 Tondy se koná na konci vodácké sezony už posedmé a to za každého počasí. Jen jeden ročník se nepovedl, byl sníh a mráz a na ledovku se kolům nechtělo.