Petr byl na vodě poprvé na Lužnici ještě než se narodil. Tak brzy ho rodiče k vodě vedli. Nejspíš se to vyplatilo, protože se ho voda drží dodnes. Začínal v dětském oddílu, kde s kamarády závodil na pramicích ve vodáckém víceboji, postupem času se našel v kajaku a na divoké vodě.
O uplynulém víkendu, tedy 28. a 29. srpna, se konal další ročník svátku pro vodáky z česka i sousedních zemí známý jako Čertovy proudy, Čerťáky, Lipno a kdovíjak vodáci ještě vypouštění vody z Lipenské přehrady do jednoho z nejtěžších úseků divoké vody u nás říkají. Každoročně se na Čertových proudech koná velká spousta závodů a několikaletou historii už má i kayakcrossový vrchol sezony – Devils Extreme Race. Ten samozřejmě proběhl i letos. A jaký byl?
Je tomu něco málo přes čtrnáct dnů co se údolím oblíbené podzimní rakouské řeky Oetztaler Ache prohnala třicetiletá povodeň. Skupinka rakouských vodáků byla při tom a tak se můžete podívat na několik snímků z úseku Wellerbuecke, které hoši ulovili na iPhone.
Tak minule jsme naše putování zakončili řekou Smeddalselvi, kde se mi povedlo hodit svojí druhou krysu. Pojďte se podívat co se dělo dál a uvidíte jestli jsme si ještě zaplavali nebo už bylo všechno v pořádku.
Po roce opět Norsko. Jako každý rok, akorát letos netradičně. Rozhodli jsme se tu strávit celkem měsíc, přičemž Číva dokonce celý léto. Dnes je tomu týden co jsme vyrazili a už máme dost pěkných zážitků a i pár pěkných řek na kontě. Jen si rozklikněte článek a mrkněte na to.
Je 1.července 2010 a v norském městečku Voss už pár dní probíhá největší festival extrémních sportů na světě.Všude nad městem jsou padáčkáři po silnicích se prohánějí longboardisté a dnešek je také velkým dnem pro kajakáře, kteří mají na programu svůj závod.
Vrátil jsem se ze super výletu z Turecka a zjistil jsem, že to bylo akorát včas. Zrovna totiž vyšlo nový číslo HYDRA na který jsem se strašně těšil. Tentokráte je ještě tlustší než obvykle, protože v sobě má přílohu HYDROspeciál určenou pro začínající vodáky. Během chvíle jsem celý nový HYDRO zhltnul a můžu se už pomalu těšit na to další. Už aby to bylo. Ale cože najdeme v tom aktuálním? No je toho zase mraky a jeden článek zajímavější než druhý. Tak šupem na to.
O uplynulém víkendu se na nás po tuhé zimě konečně usmálo štěstí, začalo přát počasí a do oblíbených horských řek a říček se, jako každé jaro, navalil dostatek vody, aby se daly splouvat. Začátkem týdne to začalo na Vysočině a koncem týdne se vodácké řádění přesunulo do našich největších hor. Asi vám nemusím sjížděné toky představovat, ale přece – za zmínku stojí a informací o tom, kde jsou stromy není nikdy dost.
Již deset let pořádají vodáci Choceň brzy zjara vodácký den. Dalo by se říci, že se jedná o první vážnější akci nové sezony. Navštívil jsem několik předešlých ročníků a protože byly super, rozhodl jsem se po roční pauze, že do Chocně opět vyrazím. A jak se jubilejní desátý Vodácký den povedl?
Jistě velmi známým a často splouvaným úsekem řeky Doubravy je část od pařížovské přehrady do Ronova nad Doubravou či Žlebů (viz průvodce 2/2006). Nás ale teď bude zajímat mnohem divočejší část skrz malebné a kamenité doubravské údolí. Tento úsek se obvykle začíná v Bílku, vesnici ležící nedaleko od Chotěboře.
Už od září jsem všem tvrdil, že letos mám lyžařskou zimu a nikam na vodu nejedu. Jenomže nepříznivé sněhové podmínky moje plány na lyžařskou zimu zhatily a když mi těsně před vánocemi volal Srb abych jel na Korsiku pádlovat netrvalo moje rozhodování moc dlouho. Takže rozbalit dárky, sníst co se dá, napakovat cukroví na cestu a 25. prosince večer vyrážíme směr Korsika.