Petr Snížek

Průběh to mělo jako každý rok. Dostatečně dopředu se utvořila dostatečně velká skupina, aby naplnila osobní vůz a mohli jsme tedy s dostatečným předstihem koupit trajekt. Během pár týdnů se přidala ještě další skupina a už nás bylo jako psů. Zprávy z Korsiky tvrdily kolik je všude sněhu, takže jsme se těšili na nažvejklý koryta. Někteří už se měsíc předem báli toho jak za takový vody projedou ten hroznej válec na Travu pod prvním skokem a podobně…

Jaro už nějakou tu dobu trvá, ale vzhledem k tomu, že žádné deště nerozjely oblevu natolik, aby to v Jizerkách stálo za řeč, když pominu už tři týdny v kuse tekoucí Kamenici, museli jsme najít jinačí variantu. Při projíždění vodočtů alterntivních řek nám do oka padla Bavorská Wolfseiner Ohe.

Jaro se pomalu ale jistě přihlásilo o slovo, dokonce i podle kalendáře už oficiálně začalo a oblevy vlily vodu do koryt našich řek. Jako každý rok i letos jsou řeky po řádění zimních sněhů a vichrů zapadané stromy a tak dávejte při jarních vodáckých radovánkách pozor.

Zhruba čtrnáct dnů před touhle akcí mi přišel od hlavního organizátora Stanďocha Prďocha mail, jestli bych se taky nechtěl zúčastnit. Mrknul jsem se z okna, uviděl krásný podzimní slunečný den a řekl si: „Jasná věc! Tohle počasí eště vydrží čtrnáct dnů a možná dýl. A vemu i přítelkyni, abychom si udělali pořádný podzimní výlet.“ Napsal jsem Stanďochovi, že beru debl seakajak a nezbývalo než se těšit.

Rok 2011 všem vodákům uplynul doslova jako voda a někteří již úspěšně otevřeli rok 2012. Menší lednová obleva již dovolila několika nejaktivnějším smočit pádla i letos. Těm méně aktivním zbývá než přečkat současné arktické mrazy, vydržet do prvních horkých slunečních paprsků a těšit se, že rozpustí rekordní sněhovou nadílku v našich horách i nížinách a přinesou dostatek vody do koryt, abychom po zimním strádání mohli ukojit svoje mokré touhy.

Je to téměř k nevíře ale sezona 2011 se rychle přehoupla, dokonce už proběhla velká většina klasických podzimních akcí a nám vodákům nezbývá, než se pěkně zazimovat a doufat, že jarní obleva přinese brzy vodu do koryt a počasí nám dovolí pokračovat v naší nejoblíbenější kratochvíli. A se závěrem sezony každoročně souvisí i poslední vydání HYDRA. Tentokrát je jeho tématem „Divoký východ“, tak si pojďte rychle přečíst, co to vlastně znamená.

Když jsme před rokem v Turecku jeli jednu řeku blízko Gruzínských hranic říkali jsme si co asi voda v Gruzii. Pár měsíců po návratu se v Kayak Session objevil článek od nějakých angličanů, že v Gruzii byli a nějaké řeky tam sjeli. Pomalu jsme si začali pohrávat s myšlenkou, že za rok se k Černému moři vrátíme a tu Gruzii vyzkoušíme.

Po představení novinek firem z naší vlasti nyní přinášíme velmi rozsáhlý článek o novinkách u firem zahraničních. Jako každý rok jsme nestihli oběhnout úplně všechno, ale to nejzajímavější jsme snad zachytili. Schválně co vás zaujme nejvíc…

Již tradičně jsme se vypravili na podzimní, notoricky známou tradeshow Kanumesse pořádanou v Norimberku. Letos se mírně zmenšilo oddělení SUP a tak je celá výstava menší, ale ničemu to rozhodně nevadí, i tak jsou dvě výstavní haly narvané novinkami ze všech možných oborů. My jsme první den obrazili hlavně firmy z Čech, tak se pojďme podívat co si připravily na nadcházející sezonu.

Krom toho, že se na Labi maximálně povedlo počasí a proběhlo několik skvělých závodů se taky stalo pár nehod přičemž jedna neměla daleko od toho, aby skončila smrtí. Co se stalo a jak to dopadlo se dočtete právě v tomto článku…