Alkohol na vodě – chystá se další změna

Jenže to bychom nesměli být v Česku, aby se nenašel někdo, kdo brzy po schválení novely zákona přijde s nějakým dalším vylepšením. Nejinak je tomu i u výše zmíněného zákona č. 114/1995 Sb.

Jak jistě každý, kdo dění ve vodáckém světě sleduje, ví, o toleranci alkoholu v krvi vodáků se vedly dlouholeté spory a debaty. Byli tu zastánci prolomení, kteří dávali za příklad cyklisty, kterým se prolomení podařilo již před několika lety. Byli tu zastánci zachování nulové tolerance. A samozřejmě tu byli i různí zastánci, řekněme, extrémních řešení, kteří by hladinu alkoholu u vodáků neřešili vůbec nebo naopak trestali tak drakonicky, že by to skoro zavánělo dlouholetým kriminálem. Ti všichni už ale svoje řekli a ohledně nově chystané novely vstupuje „do hry“ ještě něco zcela jiného.

Napjatě váháte, co to je? Tak se něčeho držte. Jedná se o jeden z už zmíněných extrémních případů – neregulovat alkohol na vodě vůbec! A ještě větším překvapením je, kdo s tímto nápadem na novelizovaci zákona přišel…

Petr Ptáček! Ano, ten Petr Ptáček, který stojí za webem raft.cz, který léta bojuje za práva vodáků, který vzdělává vodáky stran bezpečnosti na vodě, ten Petr, který založil a úspěšně vede Asociaci vodní turistiky a sportu (AVTS).

Tato informace nás samozřejmě šokovala a poprosili jsme Petra o vysvětlení.

Přišlo celkem záhy a bylo docela jednoduché a logické: „My jsme se s AVTS před nějakou dobou snažili o to, aby bylo České vodáctví zaneseno na národní seznam Kulturního dědictví UNESCO, což by vodákům přineslo značné výhody a posunulo naše snažením o notný kus dopředu. Cesta k tomu zápisu je ale poměrně náročná. Nejprve musí být uznány zápisy na krajských úrovních, což se nám nakonec povedlo ve třech krajích – Středočeském, Královéhradeckém a v Praze. S pozdější žádostí pro vstup do národního seznamu jsme ale neuspěli. Nicméně o mě každý ví, že se jen tak nevzdávám, a tak jsem se na problém snažil podívat jinou optikou.

A pak mi to došlo! Snad v každé diskuzi o problematice alkoholu na vodě bylo psáno nebo řečeno, že alkohol k vodě odjakživa patřil, že dát si nějaké to pivo nebo tradiční vodácký rum je prostě s vodáctvím neoddělitelně spjaté. A v tu chvíli jsem si řekl, že tudy by mohla vést cesta k masové podpoře našeho snažení od široké veřejnosti a to nejen stran zápisu do UNESCO, ale i okolo jezů, malých vodních elektráren a tak dále. Přesně tady bychom mohli najít tu obrovskou podporu, kterou tak dlouho hledáme a dosáhnout tak na mety, o které postupně usilujeme. Prostě jsem se rozhodnul nad alkoholem na vodě mávnout rukou, protože se stejně na vodě pít bude, ať bude zákon jakýkoliv a raději navrhuji alkohol na vodě vůbec neregulovat. Nyní pro to chystám patřičné podklady a brzy by se měl tento návrh začít objevovat u našich politiků. Zásadní bude, aby široká veřejnost viděla, že s návrhem jsme přišli my, vodáci a za tuto iniciativu nás podpořila.“

Petra jsme se samozřejmě zeptali, jak chce té informovanosti a masové podpory dosáhnout. Odpověď je jednoduchá: „Musíme vsadit na klasické předávání informace z člověka na člověka, ne na weby, sociální sítě a podobně. Je to zajímavé téma a je potřeba o něm vyvolávat diskusi a dostávat ho lidem pod kůži. Navíc je to téma tak kontroverzní, že určitě vyvolá i vlnu emocí, což přesně potřebujeme. Apeluji proto na všechny, kterým není osud českého vodáctví lhostejný – zajděte do své oblíbené hospody, přisedněte ke štamgastům a vysvětlete jim, s jakým fajnovým nápadem vodáci přicházejí a co chtějí sami navrhnout a prosadit. Pevně věřím, že svoji podporu vysloví takřka bez rozmýšlení a tuto skvělou zprávu budou nadšeně předávat dál a dál. A v létě navíc určitě vyrazít kalit na vodu.“

A co na to vy, naši čtenáři? Jak se vám Petrova nová strategie zamlouvá? Podpoříte ji?