Od pondelka prší a leje a predpovede naznačujú, že by sme si po mesiaci od návratu z Bosny konečne mohli zapádlovať na peknej vode. V polovici týždňa sa zdá, že do víkendu bude všetka voda preč, a tak len hypnotizujeme vodočty a tichúčko dúfame, že snáď…
V piatok pri polnočnej telefonickej porade je už jasné, že do rána asi odtečie aj posledná záchrana – Kamp. A tak ukecávam chlapov na Zwettl, prítok Kampu, ktorý som vyštrachala na internete a ktorý doteraz nik z nás nešiel. Vody vraj potrebuje o dosť menej než Kamp, kilometráž hovorí o niekoľkých „waldschlucht“ WW II–III a o „blockstrecken“ a všetci traja to máme za humnami (teda zhruba dve hodiny cesty). Budíček a poslednú poradu určujeme na siedmu ráno.
foto: Jana Šimonová, „Biši“ a „Hajnej“.
Článek vyšel ve 4. čísle HYDROmagazínu 2010.
Ahoj,
parádně napsané. Hned po přečtení článku jsem hledal, jestli tu nenajdu od tebe další. No a chechtal jsem se u nich cele odpoledne. Jako bonus se člověk dočte i něco užitečného.
Tak snad se s náma budeš o svoje zážitky dělit častěji. Každá voda ve tvém podání je totiž suprová zábava.
Moc dík