Letošní tradiční 9. seakajakové sympozium se konalo přímo v areálu HG sportu v Troji na domácím území. Možná to některé odradilo, ale ti co přijeli již v pátek navečer a prožili páteční večírek u ohně a dobrého vodáckého moku, dobře věděli, že sympozium i tentokrát nezklame.
Trochu čáru přes rozpočet udělala příroda. Stoupající voda po deštích značně zdramatizovala vodní možnosti přímo na březích Vltavy v Praze. Sobotní program byl jasný – ti co chtěli pořádný trénink na rozbouřeným moři jeli pádlovat s Petrem Majorem a Jirkou Kostínkem na pořádné peřeje Vltavy k ZOO. A jaký to byl zážitek – stačí si přečíst slova jednoho z účastníků: „Sobotní pádlování jsme si doopravdy užili. Nejprve jsme se rozpádlovali v proudu pod kanálem. Vyzkoušeli jsme si nájezdy proti proudu a otáčení se jak s horním, tak s dolním zavěšením, dále pak traverzování v proudu z jednoho břehu na druhý. Poté jsme sjeli níž na peřeje pod Trojskou lávkou a stejné prvky jsme trénovali v těžších podmínkách zde. Vedle toho jsme si zde v supr vlnách ještě vyzkoušeli surf a někteří i eskymáka, a někteří i opuštění lodi, takže záchrana se vším všudy. Pádlování na peřeji se nám tak zalíbilo, že jsme na ní vyrazili oproti plánu i odpoledne. A někteří i v neděli dopoledne.“
Větší formace cca 32 lodí se vydalo proti silnému proudu (cca 350 kubíků) směr Karlův Most! Kdo nezažil putovaní na kajaku Prahou o moc přišel. Samotné fotky jistě více napoví o atmosféře. Pádlování proti silnému proudu stálo za to. Co normálně trvá dvě hodinky, trvalo o hodinu více.
Konečně jsme dopluli ke zdymadlu pod Štvanicí. A to jsme museli překonat dokonce pár pořádných vln, které se zde tvoří za vyšší vody. Zdýmnutí nahoru bylo dohodnuto a tak to nebyl problém. Pak již pádlování mezi změtí parníků, parníčků, motorových loděk a skulů a jol a nevím čeho ještě. Prostě lodní provoz zde je velmi silný a je třeba dodržovat řád plavební bezpečnosti. Podařilo se doplout pod Karlův most, vyfotit si Malou Stranu a Hradčany z lodi a pokochat se dechem historie, který tudy přímo kráčí.
Zpátky byla plavba rychlejší, přece jen je to po proudu. Zdýmnutí je i jednodušší. Přesto je celá štreka asi 16 km, tak se všemi krásami to trvalo skoro celý den a těžko jsme stíhali večeři. Po večeři nás pak čekalo promítání Mejdžího 180 Days Trips na sever, což byl také silný zážitek. Navíc promítání probíhalo u kavárníka z Trojského koně a tak navíc ještě byla kulturní vložka daná Trojskými víny. Večer se ne každému chtělo usínat klidně.
Neděla už byla klidnější, přesto byl prostor pro vyzkoušení novinek, plavidel, možnost zapádlovat si opět ve vlnách nebo se projet k Libeňskému přístavu. Pro „pražáky“ možná méně zajímavé, ale pro některé návštěvníky zdaleka určitě zážitek.
Příště zase zkusíme přírodu.
HG sport tým
