Rumunsko je země proťatá podkovou karpatských hor, které pokrývají více než třetinu jejího území. A právě hory dávají zdejším řekám spád, dravost i malebnou kulisu. Rozlehlost území a různá orientace pohoří protahuje jarní tání a poskytuje pestré vodácké vyžití po dlouhé období dubna a května.
My své malé nahlédnutí začneme v severozápadním cípu Rumunska, v oblasti zvané Maramureš. Hlavní řekou regionu je Tisa. Od konce 1. sv. války je její část v úseku 90 kilometrů, které připadají Rumunsku, hraniční. Hranice mezi Rumunskem a Ukrajinou je v současnosti vnější hranicí Evropské unie a kvůli složitosti s vyřízením potřebných povolení není Tisa vodáky příliš využívána. První z přítoků Tisy je řeka Viseu. Ve své úplně horní části by mohla být za příznivé vody pěknou kajakářskou „šutrovačkou“. Ve městě Viseu de Sus se do řeky Viseu vlévá říčka Vaser. A ta už stojí za pozornost. 45 kilometrů dlouhým údolím sice nevede žádná cesta (i když „ofroudisti“ to určitě vidí jinak) zato tu najdete funkční úzkokolejnou dráhu.
V současnosti jsou turisté vyváženi parní lokomotivou přibližně 22 kilometrů. Vaser je na spodních 20 kilometrech příjemné turistické svezení s obtížností do WW II. Jedná se o pěkně tekoucí říčku, která příjemně peláší, občas vynáší na břeh nebo zahrozí stromem spadlým přes proudnici. Jen výjimečně se zúží a je strmě sevřena břehy, častěji se rozdělí do ramen, z nichž to vaše se o kousek níž zaručeně bude cedit přes pruh mělčiny. Největší zákeřností na celém popisovaném úseku jsou dřevěné stupně, vybudované uměle pro zpomalení odtoku, pod kterými jsou podle výšky stupně a vodního stavu odpovídající „vývařiště“. I při správném nájezdu si vás můžou „podržet“, a tak „lehké“ odjištění není od věci. Ještě po dvou letech od události se k vám zaručeně donese varování místních a příběh o dvou kajakářích, kteří jeli Vaser za větší vody. Jeden z nich měl takového „smolíka“, že se mu o hranu stupně zasekla nesmotaná házečka a to ho ve válci podrželo, až se utopil. Velkou výhodou při výpravě na Vaser pro vás je, že vláček „funí“ celou dobu těsně kolem břehu, a tak obhlédnout řeku už cestou nahoru není problém. Díky tomu, že výš proti proudu kromě lesáckých chat a několika stanovišť pohraničářů není žádné osídlení, je Vaser na rumunské poměry velmi čistá říčka. Zakončit splutí je možné kousek nad nádražím.
Další z přítoků Viseu, co stojí za návštěvu, je říčka Ruscova. Koho ještě „netrkla“ blízkost ukrajinské hranice nebo třeba jméno řeky, tomu se možná rozjasní při zaslechnutí hovoru místních obyvatel. Ano, mluví se tu slovansky a za Uherska i tento kout říše patřil k tzv. Uherské Rusi. Takže šup do bufetu na panáka, ať se vám zbystří mysl, a hurá na pokec s místními.
Ruscova podle některých zdrojů vzniká soutokem Repedei a Riky. Podle jiných pramení vysoko v horách na jižních svazích Čivčinských hor při samotné hranici s Ukrajinou. Pokud je správná první teorie, je Ruscova dlouhá necelých 20 kilometrů a za dobrého stavu vody se určitě vyplatí nastoupit na vodu až na její zdrojnici Rice. Vodácky je ale Ruscova pěkná horská WW I-II a čekají vás na ní minimálně dvě prima peřejky (turistická WW II). K tomu samozřejmě další nástrahy v podobě navigací, pilířů mostů a lávek, bagr těžící štěrk uprostřed řeky, brodící se náklaďák apod.
Autor článku průvodcuje zájezd do této oblasti. Videa z plavby najdete na adrese: www.kudrna.cz/zajezd/jarni-vodacke-rumunsko v sekci videa. Více informací na www.kudrna.cz.
text a foto: Martin Mitáš – průvodce CK Kudrna
